Asociace děkanů pedagogických fakult se připojuje k Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících

Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících

 

Nejprve je třeba říci, že novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu pozitivních a potřebných změn, které oceňujeme. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů, včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. speciální pedagog či psycholog. Pro stabilizaci a kvalitu učitelů je důležitá také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR.

 

Zásadní výhrady však máme k paragrafům 9(a), 22(1) a 7. A to zejména k navrhované de-profesionalizací povolání učitele, tj. otevření regulované profese „učitele“ lidem bez pedagogického vzdělání. Připomeňme, v čem jde o krok bezprecedentní a v rozporu se strategickými školskými dokumenty i praxí v ostatních vyspělých evropských zemích.

 

Co a proč považujeme za rizikové a ohrožující kvalitu vzdělávání v základních a středních školách:

 

(1.) Plnou kvalifikaci, byť na dobu tří let, může udělit ředitel školy na základě svého rozhodnutí (aniž by byla stanovena kritéria a další podmínky pro toto rozhodnutí). Vedle státu tak profesní kvalifikaci budou moci udělovat i fyzické osoby. To je v rozporu s principem tzv. regulovaného povolání, kterým se učitelství stalo v roce 2016. U regulované profese vymezuje a garantuje kvalifikační požadavky stát a je tedy nepřípustné přenést pravomoc státu uznávat kvalifikaci do rukou jedné osoby.

 

(2.) Pedagogicky nekvalifikovanému vysokoškolskému absolventovi určitého oboru je udělena na dobu tří let plná kvalifikace. Dosud na školách působí nekvalifikovaní učitelé, ale právě jako nekvalifikovaní. Jsou nuceni si svou pedagogickou kvalifikaci doplnit, protože v případě, že se najde učitel kvalifikovaný, měl by mít přednost. A také je samozřejmě motivován finančně vyšším platem při plné kvalifikaci.

 

(3.) Zákon již od r. 2014 umožňuje považovat za plně kvalifikovaného učitele osobu bez pedagogické kvalifikace – ale jedná se o několik vybraných oborů na střední škole a s omezeným pracovním úvazkem (typicky: rodilý mluvčí cizího jazyka na max. 0,5 úvazku nebo sportovní trenér apod.). Novela však naprosto bezdůvodně rozšiřuje působení nekvalifikovaných osob na učitelství pro 2. stupeň ZŠ a na všechny všeobecně vzdělávací předměty. Není tedy pravda, jak se někdy tvrdí, že jde jen o kodifikaci současného stavu.

 

(4.) Vztah mezi kvalifikovaností a tzv. aprobovaností učitelů (učitel vyučuje předměty, pro které získal učitelskou kvalifikaci) a vzdělávacími výsledky žáků je přesvědčivě doložen daty v zahraničí i u nás. Nedávno zveřejnila Česká školní inspekce publikaci[1], kde je doslovně uvedeno: „Všechny datové analýzy ukazují, že kvalifikovanost a aprobovanost jsou klíčovými faktory, které přímo souvisí s lepšími vzdělávacími výsledky…. Zkušenosti z mezinárodních šetření naznačují, že je tento efekt nejsilnější v matematice a přírodních vědách… O důležitosti kvalifikovanosti a aprobovanosti učitelů svědčí i zjištění z dat získaných v rámci hospitační činnosti České školní inspekce.“(s. 30-32). Kritický problém narůstající tzv. neaprobované výuky bohužel novela neřeší a kvalifikovanost oslabuje.   

 

(5.) Za rizikové považujeme také paragrafy 7 a 22(1), které mají rozšířit okruh poskytovatelů kvalifikačního studia pro budoucí učitele všeobecně vzdělávacích předmětů na 2. stupni ZŠ a SŠ o další instituce, tzv. zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Těmi jsou, či mohou být vzdělávací agentury, komerční firmy, neziskové organizace aj., které na rozdíl od vysokých škol, svázaných přísnými akreditačními pravidly, nepodléhají téměř žádné regulaci. Jde o vyjmutí kvalifikačního studia u regulované profese z výlučné gesce vysokých škol. Něco takového je u jiných regulovaných profesí, např. u lékařství, nepředstavitelné. Otevřít tento segment vzdělávání komercionalizaci a de facto privatizaci považujeme za vysoce rizikové pro kvalitu vzdělanosti a profesní připravenosti pro výkon učitelské profese. Vysokým školám bylo podsouváno, že takovou úpravu nepodporují z obavy před vystavením se konkurenci. Toto je však naprosto liché obvinění, jelikož konkurenční prostředí zajišťuje soutěž mezi různými, veřejnými i soukromými, vysokými školami. Kompromisem by v této části novely byla bonifikace kontraktového zapojení dalších neakademických poskytovatelů do programů doplňujícího pedagogického studia předkládaných univerzitními poskytovateli.

 

Argumenty pro de-kvalifikační a de-profesionalizační  novelu uváděné jejími předkladateli nelze považovat za korektní a ospravedlňující tak vysoce rizikovou intervenci ze strany vzdělávací politiky. Odborné argumenty založené na datech mluví jednoznačně proti otevření profese a proti předání pravomoci státu přiznat kvalifikaci u regulované profese do rukou jedné osoby.

 

Jako odborníci nemůžeme dělat nic jiného, než upozorňovat na rizika, předkládat fakta a apelovat na odpovědnost politiků za dlouhodobější důsledky navržených legislativních změn. Vyzýváme k hledání intervencí, které namísto ohrožení a destrukce budou krokem k systematické podpoře učitelské profese a zvyšování profesionality/kvality učitelů. To je dluh, který vzdělávací politika vůči této společensky mimořádně důležité profesi má a měla by ho začít splácet.

Žádáme tedy klíčové aktéry (poslance, senátory, decizní sféru), aby vytvářeli a realizovali vzdělávací politiku dostatečně zdůvodněnou spolehlivými daty. Konkrétně žádáme poslance, aby s vědomím odpovědnosti za důsledky tak radikálního kroku připravili pozměňovací návrh na vypuštění § 9a (1) a § 9a (6) a příslušné části § 22 a 7 z návrhu zákona.

 

17. ledna 2023

Prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc.

Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice

 

Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc.

Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova

 

 

[1] Zajímavosti českého vzdělávání. Vybrané faktory ovlivňující podmínky, průběh a výsledky vzdělávání pohledem pěti let sekundárních analýz. Česká školní inspekce, Praha 2022.